Vládnu. Beru si cokoliv a kohokoliv, co se mi zlíbí, dokud jednoho dne na ulici téměř nevrazím do ní. Pohled do jejích oříškových očí mi propálí díru do nitra – syrovou, palčivou bolestí, která se okamžitě mění v hlad. V posedlost, která mě strhne jako přílivová vlna.
Stane se mojí novou závislostí. Ženou, kterou musím mít po svém boku stůj co stůj. Neexistuje cena, kterou bych nezaplatil. Není pravidlo, které bych neporušil. Nezastavím se před ničím, dokud její tělo pode mnou nebude žebrat o další a další doteky.