Dva životy

Rok 1971 na vesnici v jižním Německu. Dvacetiletá Roberta se vyučila švadlenou a vrací se do rodné vsi. Jako jedináček má před sebou jasně nalinkovanou budoucnost — jednou převezme rodinné hospodářství. Tady na venkově se o vyrovnání s německou minulostí, odpírání vojenské služby, feminismus, popkulturu a minisukně nikdo nezajímá. Zde se počítá práce, poslušnost a morálka. Roberta sice sní o tom, že bude navrhovat vlastní šaty, ale dobře ví, že to zůstane pouhým snem. Zároveň rodný statek a fyzickou práci v přírodě miluje. A taky miluje Wilhelma, farářova syna.  

Roberta ovšem není sama, kdo ve vesnici zůstává kvůli Wilhelmovi. I jeho matku Gertrud tam dosud drží jen touha být nablízku synovi, přestože na rozdíl od Roberty venkovský život nesnáší a nepřeje si nic jiného než zmizet do světa.   

Vše se ale zásadně změní, když jsou obě ženy postaveny před závažné rozhodnutí a život jim od základu změní tragická nehoda.  

––– 

Ewald Arenz píše působivě o úniku z každodennosti, svobodě a o ceně, kterou za ni musíte zaplatit. 

— STERN